Vzkazy od duchovních průvodcůLze na požádání automatickým písmem napsat vzkaz od Vašeho duchovního průvodce. (pokud dostaneme souhlas) Vzkaz od duchovního průvodce: Milá má, milá, my zvolili lest,
by byla jsi ochotná svým srdcem se vést, by byla jsi ochotná zvednout zadnici, by viděla jsi věci zářící, by strach tebe přiměl k pohybu, by hledala jsi, co jsi za "babu", už víš a nevěříš v náhodu, tak milá otoč se, už necouvej pozadu, duchové, ufouni a co má být, každý má na zemi ten správný byt třeba je požádat, až pak návštěvu udělat. Pokud tvé srdíčko bude žít lásku, nezkřiví se tobě jediného vlásku. duši tvé přinese mnohé to poznání, že tvořit s tělem úžasné je konání. Hraj, milá, hraj a zpívej a otevřenýma očima se dívej, však uvidíš více než jsi uviděla a vybírat si můžeš, co ráda bys použila máš možností a volby, život tvůj může být naplněný a plný touhy, můžeš si dovolit cítit lítost i smutek a přiznat si - už stal se ten skutek a co stalo se - už vrátit se nedá tak už necouvej, změnit to není věda to zdraví tě jeden z tvých andělů kup si jich sedm co uvidíš ve středu a doma u tebe nám místo dej by i očima jsi uvěřila v posvátný děj rádi jsme milá, tak rádi s tebou snad už teď chvilku můžem si vzít dovolenou cítíme milá, že přišla změna a od nás už malá lest nemusí být učiněna. Další z mnoha vzkazů: Jitunko, ty naše dušičko zmatená,
kterou z těch cestiček já bych se vydala ? Chtěla bys pokoj, lásku a klid, to je však něco co nemůžeš mít. Bude to stagnace zůstat jen na place, ta tvoje měkoučká teploučká madrace. Tak jako semínko zalité v zemi, že by si řeklo, ven nechce se mi ? Copak to semínko dá sobě, světu, když z něj nevyroste kytička v květu. A zase panenko, jaký chceš květ ? Ten největší voňavý co svět nevidět ? Skromností, pokorou, tobě ji neberou, sama jsi ve strachu, že půjdeš do krachu.  Semínko jedno co vyrostlo v kytičku, z kytičky semínko na další cestičku. Nech si své semínko vyrůstat, kvést, i když tak půjde mnoha z mnoha cest. Nejde tu o kvítek ale jak roste, poznává vše kolem posté a posté. Tolik je zážitků, smutných i veselých tak jako po létě na podzim spadlý sníh. Jak horko i zima sem patří, tvou touhu vybírat teďka si zatři. Kdyby květ neodkvet, rostlinka dožilá, jak chceš se vyvíjet když květem bys skončila? Tolik se snažíme pomoci strachem tvým, Však když nám ty nepomůžeš, nebude strach pocitem odžitým. Vyjdi teď z místa, krok za krokem.. každý krůček do neznáma bude tvým pokrokem. S tebou to sdílíme, stále se radíme, neboj se Jitunko, děvenko naše milá, s láskou za všechny zdraví tě tvá osobní víla. Pro matku s dcerou: S láskou tu pro vás jsme, s láskou se povznesme,
v záři světla z křištálu daného, poznejme spolu života nového by ve spektru světelném vaše duše našly svůj šém, přes klásky na poli, to co bolelo už nebolí, hladíme srdíčka pro vás tak maličká by touhou poznali nové světy by dokázali z citu poskládat věty by svítily do dáli pro ty co hledají kam by se poděli, s láskou se rozdělí proto tu s vámi jsme andělé bytostně by dokázaly jste nás cítit, by mohli jsme pro vás ve službě býti pro dušičky na cestě v srpnovém poli, dojděte mé milé odevzdat zbytky co bolí nechali jste si trošičku co bylo pro jinou dušičku ta dušička je ve své síle a má už jiné než pozemské cíle podělte se s ni o světlo v duši, však ona odejde, víc než to tuší tak jak jste spojeni v jednom tom poznání, kdykoli toužíte domů jste pozváni vždy jsme vedle vás, když vaše nohy neví kudy zas láska naše k vám nemá hranic i když jste ve světě kde je všechno a nic máváme vám máváme v lásce a úctě propojení s vámi hlídáme ! Vaši Andělé Autor: Eva Eywae Vítková (dříve Vrtalová) |