Rodinné konstelace1) o nich Kdo je zná, ví, že je to úžasná metoda. Lépe se zažívá, než se o ní mluví. Pomůže vám odhalit vztahy v naší rodině, v naší mužské i ženské linii předků, zjistit souvztažnosti nemocí tělesných i duševních. Umožní nám pohled zvenku sama na sebe a na naše působení v rodině. Nevěřili by jste, jak často tam láska, úcta a pokora skomírá ... Příčiny našich neřešitelných bolestivých těžkostí mají velmi často kořeny někde u bolesti našich předků. Energie těžkých osudů našich předků přeskakuje z generace na generaci a my ji neseme. Někdy z nevědomé hluboké lásky, někdy jsme tam doslova nacpáni rodinným svědomím, které dohlíží na to, aby každý měl v rodinném systému své místo i postavení. Ten, kdo přišel dříve, má vyšší postavení.  Mezi těžké osudy patří např.: úmrtí do 40 let, potraty chtěné i samovolné, vraždy, sebevraždy, mrtvé dvojče, nenaplněné lásky, rozvody, křivdy, vězení, perzekuce, emigrace, hrůzy války, koncentráky, bigotní náboženství, incesty a znásilnění, opuštění dítěte vlastním rodičem, ... atd. Naprosto nevědomě kolikrát opakujeme stejné chyby a omyly jako naši předci, kolikrát zastupujeme někoho, kdo byl vyřazen z rodinného systému tím, že neseme jeho pocity jen proto, aby byl vyřazený do systému tímto způsobem vrácen. Např. zemře dítě, tolik to bolí, že rodina potlačí maximum bolesti a časem se o tom nemluví. Vznikne tabu. Nechce se vracet k bolesti, nechce se na to dívat. Myslí si, je to už za nimi. Druhá generace už ani neví, že někdo zemřel. Dítě bylo vyřazeno ze systému. Nebylo mu uznáno místo ani postavení a ten nejmladší, kdo teď do rodiny přijde, může jít do nemoci. Bude tím říkat: "jsem nemocný, tak jako byl nemocný mrtvý bratr mého dědečka. I on patří k nám". Je třeba ho uznat a dát mu místo v našich srdcích. Tak se opět nastolí v systému rovnováha. Nebo mrtvého uznáme a dítě už nemusí být nemocné. Dá se s tím pracovat. Je třeba najít místo na časové ose, kde vzniklo trauma, a tam také vrátit, s veškerou úctou a důstojností, pocity a symptomy, které se k našemu předkovi váží. V současnosti máme každý své osobní svědomí, které určuje: kdo je dobrý a ten k nám patří; kdo není dobrý a s tím nechceme nic mít. Pod vlivem výchovy a společnosti jsme se povýšili na samosoudce. Problém tkví v tom, že rodinné svědomí stojí proti tomu osobnímu. Rodinné svědomí, které dohlíží na zařazení každého člena rodiny do rodinného systému, ať je dobrý nebo špatný, je nadřazené osobnímu svědomí. A pak se dějí věci ... Např. Moje matka (hodnostně výš, byla tu dříve) není dost dobrá, nedala mi to, co jsem potřebovala. Takže přeruším styky. Tzn. sama se tím nevědomě odstřihávám od ženské energie. Můj otec mě jako dítě opustil, nebo pil, nebo byl slaboch … atd. Opět přeruším styky. Tzn. opět se sama nevědomě odstřihávám od mužské energie, a pak se mnou smýká kde co. Jsem bez kořenů, neukotvená. A přitom nevím, jak moc jsou má matka nebo otec zapleteni do bolesti svých předků. Nevíme, co si nesou a nakolik jsou svobodni ve svých rozhodováních. Nevíme, jestli to, co po nich chceme vůbec dostali od svých rodičů a jejich rodiče od svých rodičů. Rodinné konstelace nám umožní podívat se zvenku na energie ve své rodině. Zda jsme my na svém místě a ve své hodnosti. Zda někomu nebereme jeho postavení a nezpůsobujeme tím napětí. Zda jsme se neidentifikovali s vyřazeným předkem a neneseme jeho energii, která nás může nutit běhat v kruhu bez možnosti se svobodně rozhodnout a udělat krok stranou. Toto vše se děje na nevědomé úrovni. Nejsme rozumem schopni věci měnit a ani netušíme příčinu toho, proč se necítíme dobře. Trochu jsem se rozepsala o velmi důležitých směrech v práci s konstelacemi. Rodinné systemické konstelace jdou do stále větší hloubky a umožňují nám netušené možnosti. Také je možné postavit si konstelaci na fenomény. Zdraví, peníze, práci, schopnosti, fungování firem, vztahy v kolektivu, … atd. Je to úžasná metoda, jak dovést harmonii a vnímavost lásky se sounáležitostí mezi nás… 2) jak to probíhá Práce s konstelacemi probíhá ve skupině lidí, kteří sedí v kruhu. Klient - po popsání problému - si z přítomných vybere zástupce, tak, jak mu určí terapeut. Např.: někoho za sebe, někoho za matku, někoho za bratra. Poté klient zástupce své rodiny podle svých pocitů rozestaví uvnitř kruhu a sám si půjde sednout a bude pozorovat děj. Zástupci se dokáží napojit na energie lidí, které zastupují (zaručuji vám, že se dokáže napojit opravdu každý), a s tím pak terapeut pracuje. Tím, že za vaši rodinu stojí zástupci, nedochází k manipulací pocitů rozumem a my máme možnost vnímat velmi čisté emoce. Tak, jak to v rodině opravdu je. Je to pohled do jiné naší reality. Cílem konstelace je, aby Vám i zástupcům bylo v závěru dobře. Vytvoříme tak společně harmonický obraz rodiny, který léčí.  Je třeba si uvědomit, že v tomto setkání jste tu vy pro ostatní a ostatní jsou tu pro Vás, všichni jsme v tu chvíli na jedné lodi. Je tedy potřebné, aby jste absolvovali celé sezení. Jedině společně můžeme vyndat pár balvánků z osobních zátěžových batůžků.Kolikrát dostanete odpovědi na svoje otázky v konstelaci někoho jiného. Mnohdy mívají naše setkání společné téma a človíčkové, co přijdou, tam nejsou náhodou. „Dozrávají nebo už jsou zralí“ k řešení svého problému. Pokud si budete chtít postavit konstelaci, zapátrejte ve své rodině po neobvyklých osudech až 4 generace zpět. Budeme to potřebovat. Vyhrazuji si právo určit komu bude postavena konstelace. Naprosto důvěřuji Universu, které při losování vždy vybere toho zájemce, který je v tu chvíli nejvíce otevřen k přijetí jiné reality. Počítejte také s tím, že celodenní sezení je poměrně náročné a pravděpodobně budete večer dost unaveni. Mohou se Vám také otevřít i různá emoční zranění což já vítám, protože budete mít příležitost dostat bolest ze sebe ven. Skupina a její energie vám pomůže. Kapesníků bude dost a pochopení také. Nebojte se! Z praxe vím, že se Vám uleví a alespoň jeden malý balvánek tam necháte před odchodem domů. 3) co pro to musim udělat Přihlásit se, zjistit si těžké osudy v rodině, přijít pokud možno otevřen tomu co se ukáže v konstelaci, nemyslet si, že přijdete a skupina vše vyřeší za Vás bez Vaší spolupráce ... Dát mi vědět, pokud se léčíte antidepresivy nebo docházíte k lékaři. Čím na tom budete hůř, tím se lépe hledá příčina, takže se pokuste to nevzdat před začátkem sezení a dorazit, ale nejděte do násilí sami na sobě. Dozrajete, věřte mně, věřte sobě … pokud si budete přát pomoc, ta přijde. Lidé si myslí, jak ukazuje praxe, že je jednodušší trpět, než hledat řešení … vždycky máte volbu ... Nevěřili by jste, kolik lidí žije jen z lítosti, ublížení a přitom je tolik krásy kolem nás .... 4) příběhy z praxe Můj osobní: brala jsem život velice těžce, smutně, všechno jsem si musela zasloužit, cítila jsem velice často blíže neurčenou vinu, bez vědomé příčiny. Bhagat, jeden z mých vážených učitelů, mi postavil konstelaci. Mě a mého dědečka, kterého jsem nikdy nepoznala, protože byl umučen v koncentráku dávno předtím, než jsem se narodila. Měl tedy velmi těžký osud. Byla jsem na něj navázána ve smyslu „když ty můj milý dědečku nemůžeš žít, nebudu mít lehký život ani já“… imperativy lásky. Zpracovalo se to, dědeček mi dal požehnání a ze mě spadl obrovský balvan … Leukémie: paní s touto nemocí se rozpomněla, že měla sestru, která zemřela dříve než se ona narodila. Rodiče ji dali stejné jméno jako zemřelé starší sestře. Chtěli zapomenout na bolest když ji ztratili. Vyřadili ji ze systému rodiny a živá sestra šla podvědomě za ní do smrti aby zemřelá sestra nebyla tak opuštěná … opět imperativy lásky. První láska: paní která přišla s tím, že teď určitě ve svých 55 potkala toho pravého. Chtěla potvrzení. V konstelaci ji "ten pravý" vůbec nezajímal, ani se na něj nepodívala. Ani na prvního, ani na druhého, ani na třetího manžela. Opouštěla jednoho kvůli druhému ... Důvod? Neměla pro ně místo v srdci. Pustila je jen vedle sebe, nikdy k sobě. Nemohla je tam pustit, měla plné srdce své nenaplněné první lásky. Stále ji hledala a hledala … bylo je třeba rozpojit, s veškerou láskou a úctou nechat první lásku odejít … Bolelo to opravdu hodně, ale ustála to, a byla svobodná a volná pro nový vztah … Kdyby to věděla dříve, nemusela být třikrát rozvedená … Matka a dcera: matka neměla dceru ráda. Dcera nevěděla proč, přišla se tedy zeptat. Matka měla z nějakého důvodu napjatý vztah s jejím otcem. Otec, který nemohl dát lásku manželce, ji dal dceři. Podvědomě ji povýšil z dcery na malou manželku. Dcera nemohla být dítětem. Časem potkal jinou lásku, partnerskou, sexuální. Šel za ní a měl s ní další dceru. S první dcerou se přestal stýkat. Dcera přišla o otce. Matka v křivdě opuštění vinila tatínkovu holčičku. Dcera přišla o matku. Ani otec, ani matka, si ve své nevědomosti neuvědomovali, nakolik ublížili své dceři … Dokud dcera nedokázala své rodiče přijmout takové, jací jsou, a uvědomit si co se stalo - „stalo se, nelze to už změnit“, nemohla být při své síle. Opět je naše volba, zda utrpěnou křivdu přijmeme za součást našeho života a půjdeme dál, nebo se k ní budeme stále vracet, 5, 10, 40 let, nebo i celý život, protože nechceme vidět řešení … 5) termíny a podmínky účasti Jsou uvedeny v kapitole Semináře a přednášky O bližší informace si napište na Tato emailová adresa je chráněna před spamboty, abyste ji viděli, povolte JavaScript Pokud se chcete rovnou přihlásit, napište na Tato emailová adresa je chráněna před spamboty, abyste ji viděli, povolte JavaScript , kde uveďte Vaše jméno a Vámi zvolený termín. Odesláním přihlášky zároveň souhlasíte s účastnickou dohodou uvednou níže. Pro účast na konstelacích platí následující podmínky: Účastnická dohoda závazná pro účastníky seminářů
|
