|
11.10.2012
Jak mi špenát pomohl lépe pochopit pravdu Určitě jste se někdy s někým dohadovali o to, kdo má pravdu. Myslím, že to zná každý z nás. Tak jo, napíšu pár řádků k zamyšlení. Určitě byste si dokázali představit kulatý stůl a kolem něho třeba pět židlí. A aby to nebylo tak smutné, posadíme na židle různé človíčky a na střed stolu položíme žlutou misku se špenátem. Hra může začít. Ukážu na misku se špenátem a zeptám se prvního člověka, co vidí. Odpoví třeba: špenát. Zeptám se druhého člověka, co vidí. Odpoví třeba: vidím jídlo. Další na stejnou otázku řekne: je to zelené. Další, že špenát nesnáší, že má radši zelí, a další nám může říct, že ta žlutá na misce je krásně teplá. Tak, otázka zní, kdo z nich má pravdu? Co myslíte? Ano, je to tak, každý má pravdu. Tu svoji, přestože se všichni dívají na stejnou věc. Ani jeden nesedí na pěti židlích, aby viděl pohledy ostatních. Takže poučení pro mě bylo, nech si svoji pravdu s tím, že i ti ostatní mají svojí pravdu. I když zdánlivě pravda je jen jedna a to: miska špenátu. Naše vnímání nám umožňuje vidět pouze výseč z pravdy. Tedy dokud nedáme v sobě prostor i pro další výseče. Je to velká svoboda, já to mohu mít takto a ty to můžeš mít jinak, je to v pořádku. A tak mi špenát pomohl pochopit pravdu. A propos, napadlo vás někdy podívat se kolik odstínů zelené je v lese? Mějte se moc hezky! Autor: Eva Eywae Vítková (dříve Vrtalová) |